The Story Of My Life - ČÁST 15.
Ráno se vzbudím díky horkému slunci, které mi pálí do obličeje přes balkonové dveře. Včera jsem se ani neodmalovala a ani neosprchovala, takže to musím udělat teď. V kuchyni se potkám s Belou a Ashtonem.
''Dobré ráno, Natálie.'' Řekne trošku důležitým tónem Ash, jako kdyby chtěl ještě pokračovat, ale čekal na mou pozornost.
''Dobré ráno..'' Odpověděla jsem s trochou nejistoty v hlase.
''Nenašla jsi náhodou peněženku?'' Pokračuje docela podezíravým hlasem.
Zpanikařím. Nevím, co mu mám odpovědět. ''A-ano.'' Koktám.
''A víš, komu patří?''
Mlčky hledím do země opřená o pult kuchyňské linky. Tohle mi připadá jako výslech od rodičů. Zřejmě to bere jako souhlas a nadechne se na znak pokračování v našem rozhovoru.
''No, takže se mnou odpoledne pojedeš za ním a tu peněženku mu vrátíš, jo?'' Zvedne se ze židle a odejde do ložnice a po chvíli slyším, jak s někým telefonuje.
Vůbec nevím, jak mám tuhle konverzaci popbrat. Letmo se podívám na Belu, ale ta mi svým neutrálním výrazem ve tváři nic nepoví. Jdu teda směrem do koupelny a o všem popřemýšlím pod teplou vodou, kterou postupně ochlazuji na vlažnou. Po sprše jdu rovnou do svého pokoje. Po chvíli někdo zaklepe na dveře a poté vejde Bela. Sedne si za mnou na postel a mlčí.
''Co to bylo?'' Zeptám se víc potichu, než jsem chtěla a kouknu se jí do očí.
''Někdy musíš brát jeho vážnost trochu s nadhledem. Nemyslel to tak.'' Ujišťuje mě
''Mm...okay. A za kým vůbec půjdeme?'' Ptám se dál nejistě.
''No přímo za ním.'' Klade velký důraz a mně se to vůbec nelíbí. ''Co sis myslela? Že si pro ni přijde osobně?'' Uchechtne se, ale nepoznám v tom špatný úmysl. ''A navíc...Ashton stejně říkal něco o tom, že tě chce poznat, nebo tak něco...'' Zamračí se nad svojí nejistotou a podívá se jinam. Tak to mě fakt uklidnila.
''Cože? Poznat? To že říkal? A počkej, jak o tom všem vůbec Ashton ví?!'' Vychrlím ze sebe moc otázek najednou a Bela trochu vykulí oči.
''Zná jejich bodyguarda.'' Pokyvuje hlavou se semknutými rty zahleděná do země, a pak koukne na mě.
''Ne!'' Otevře se mi držka.
''Jo!'' Bela mi ji zavře rukou, ale marně. ''No...'' Začne a já upnu svou pozornost na ni. ''...takže se nachystej a půjdem připravit ten piknik.'' Usměje se a zvedne se z postele.
''Tak jo. Za pár minut přijdu.'' Řeknu a otevřu okno dokořán. Jen slyším cvaknutí dveří, když Bela odchází z pokoje.
Takže...jdem si vybrat oblečení. Bílé 3/4 legíny, meruňkově oranžovou blůzu a boty na platformě. Vlasy jsem si stáhla do culíku gumičkou a takovou tou drátěnou houbičkou s dírou uprostřed (nevím, jak se to jmenuje :D), kterou jsem cop provlekla, jsem udělala takov¨ý ten pěkný a zvláštní drdol. Ten jsem ještě zafixovala několika pinetkami a lakem na vlasy, aby držel. Účes jsem doplnila čelenkou (jakože takovou tou véélkou gumičkou :D) s malou mašličkou na pravé straně. Doplňky v barvách oblečení a líčení jemné.
Všechno tohle mám nachystané na posteli a jsem jen učesaná a namalovaná. :-)
Asi po půl hodině jsem vyšla z pokoje (ano, to je pro mě pár minut :D) a u stolu vidím Belu, jak se láduje melounem.
''Hej, nech mi taky! Nesnídala jsem.'' Zasměju se a jdu k ní.
''Neboj, všechno to rozhodně nesním.''
Sedla jsem si vedle ní s vidličkou v ruce a kostek melounu začalo rychle ubývat. Miluju meloun! <3
''Co hodláš dělat na ten piknik?'' Zeptám se s plnou pusou.
''No...'' Polkne. ''Tak nějaké sendviče, ovocné a zeleninové saláty. A pak jen naše mini-brambůrky a mini-donuty. To je vše.'' Dá si další sousto melounu.
''Toho teda je!'' Zasměju se.
''Neboj se, že něco zůstane. Nevíš ještě, jaký má Ashton apetit!'' Zvýší hlas s širokým úsměvem
''Ajéé! Ale vůbec to na něm není poznat!''
''Není, že?''
''Tak jdem na to, ne? Máme toho hodně před sebou.'' Navrhnu, když je velká miska úplně prázdná.
''Jop.'' Zvedne se ze židle a já ji následuju.
''Takže...první se vrhnem na ty sendviče. Saláty musí být co nejčerstvější.'' Rozhodne Bela.
''Dobře.'' Přitakám a stoupnu si k pultu rozprostírajíc krajíce toastového chleba na desku.
''A kde je vůbec ten tvůj ,,pan Vážný''?'' Na uvozovky dám důraz.
''Šel po snídani s kamarádem do posilky.''
''Aha...tak tohle jde teda vidět, že posiluje.'' Přikyvuju hlavou.
''Že? Pořád mu to říkám, ale on si stále víc a víc přidává.'' Zasměje se.
''Nech ho...ať se má čím chlubit.'' Zastanu se ze srandy Ashtona.
''No ale jenom přede mnou!! To je dost důležitý!'' Obě se začneme smát.
...
Asi po hodině a půl máme všechno hotové.
''Teď to jen naskládat do košíku.'' Vzdychne Bela.
Cvakne klika od vchodových dveří do bytu. Bela se otočí a cupitá směrem k Ashtonovi. Chce ho obejmout, ale zarazí se.
''Ne! Nebudu tě objímat. V první řadě se pořádně běž vydrhnout pod horkou vodou!!'' Přikáže mu se zvednutým ukazováčkem a důrazem na poslední slova.
''Ale notáák! Jen malé obejmutí.'' Prosí Ash s otevřenou náručí a výsměšným výrazem.
''Ne! Ani se mě nedotýkej!'' Zařve Bela mezi smíchem, když se Ash začne přibližovat k ní, ale ona dá na svou ochranu ruce proti jeho hrudi a začne couvat dozadu.
''Notak, Belo...'' Škádlím ji tím, že se ze srandy zastanmu Ashe.
''Hej!'' Otočí se letmo na mě, ale zase zpět, aby udržovala dost velkou vzdálenost mezi ní a Ashtonem. ''Dík no!'' Slyším ironii v jejím hlase a jen se jí docela nahlas zasměju.
''Ahstone, už máme hotový jídlo na piknik, tak si pohni!'' Informuju ho o tom, že jde s náma do parku.
''Jóó, tak to se zase nadlábnu!'' Mne siruce.
''Běž, ano? Běž!'' Odhání ho Bela rukama směrem do koupelny.
''Pak jde ke mě a plácne si se mnou na to, že jsme všecko zvládly.
''Tak jo...jdu se převléct a potkáme se u dveří.'' Řeknu Bele.
''Okay. Já taky.'' Otočí se, ale jde do koupelny.
Jakmile vyjdu z pokoje, oni dva akorát vycházejí z koupelny. Oba v ručníku. Aha...jen si věci domýšlím.
''Ještě nám dej prosím tě minutku!'' Žadoní Ashton, když před sebou tlačí Belu do pokoje.
''Jasnéé...jen minutku.'' Vrtím hlavou a všichni propukneme v smích.
Využiju téhle příležitosti a napíšu SMSku mé milované rodince.
- Ahoj mami, tati a Val. Mám se tu úžasně. Zrovna se chystáme do parku na piknik, ale Bela se svým klukem Ashtonem pořád zdržují. :D Tak se mějte, pá! :-* -
Ještě si skočím pro kabelku přes hlavu (tu bílou) a jdu.
...
V autě se baví spíš ti dva. Mně to ale nijak nevadí, protože opět zírám z okna do ulice a sleduju cestu. Jejich konverzaci ke konci absolutně nevnímám, jelikož mám v uších sluchátka. Zastavíme, ale já furt čumím ven. Probudí mě pak až Ashovo zaklepání na okénko zvenčí. Rychle z auta vyskočím.
''V pohodě. Já jen..že ses trochu sekla.'' Zavře za mnou dveře.
''Jo, já se tak trochu zahleděla a zamyslela.'' Odpověděla jsem mu ale duchem nepřítomna, jelikož jsem byla mimo z krásného pohledu na Hyde Park z parkoviště.
Konečně najdem vhodné a hlavně volné místo, kam bychom si mohli rozdělat deku. Je to docela slunné místo. Dneska ale není pařák, takže v poho.. :-)
''Je tady dneska docela narváno.'' Řekne Ashton, když si sedáme na deku.
''Je, ale chytli jsme docela dobrý flek. Horší by to bylo tak v ty dvě hodiny.'' Řekne Bela a z košíku vytahuje ovocný salát ve třech krabičkách.
''Chytli jsme i docela dobrý čas. Je 11:45. Pravá chvíle na oběd.'' Informuju je, kolik je hodin.
''Ještě vidličky, zlato.'' Upozorní Ash Belu a snaží se zadržet smích. Naštěstí si toho Bela nevšimne.
''Tak bys to jedl rukama, no!'' Mezi širokým úsměvem na něj Bela vyplázne jazyk a podá vidličku i mně.
Když jíme sendviče, Ashovi přijde SMSka.
''Za chvíli vyjedem. Už mi píšou, ale v klidu dojez, a pak teprve vyrazíme.'' Oznámí mi.
''Okey..'' Stejně žvýkám i polykám rychleji. :D
''Ještě tady zbyly ty zeleninové saláty, pár sendvičů, donuty a brambůrky.'' Řekne Bela, když se prohrabuje v košíku.
''Ale co s tím?'' Zarazím se.
''Zavolám kamarádkám z práce, a která bude moct, tak přijde a nic už tu určitě nezbyde.'' Sdělí mi svůj plán a usměje se.
''Aha. Tak jo..my teda jdem.'' Zvednu ruku na rozloučenou a Ash jí vlepí ještě malou pusu.
''Můžeš si sednout do předu, jestli chceš..........jasně, že chceš! Proč se na to sakra vůbec ptám??'' Zarazí se, bouchne se rukou do čela a zasměje se sám sobě, když už jsme u parkoviště.
''Jasně, že si ráda sednu do předu.'' Řeknu v klidu.
Nasedáme do auta, směr.....nevím, kam to vlastně ani jedem. :D